RECENZE: Love Virtually, Frinton Summer Theatre ✭✭✭

Paul T Davies hodnotí divadelní adaptaci románu Daniela Glattauera Dobré proti severáku z pera Eileen Horne, uvedenou na letní scéně ve Frintonu.

Dobré proti severáku.

Frinton Summer Theatre.

7. srpna 2018

3 hvězdičky

REZERVUJTE ZDE

Je působivé, že letní divadlo ve Frintonu zařadilo do svého programu novou hru, což dodává sezóně příjemnou pestrost. Dramatizace knih Daniela Glattauera se hrají po celé Evropě a samotné romány jsou nesmírně populární. Tato adaptace od Eileen Horne, uváděná v britské premiéře, je romancí vyprávěnou prostřednictvím e-mailů. Vše začíná náhodným setkáním v online prostoru, když se Emmi pokouší zrušit předplatné časopisu Like a její zprávy omylem dorazí k Leu Leikemu. Postupně k sobě začnou něco cítit, a jak už to v romantických komediích bývá, v cestě jim stojí překážky – především jeho bývalá a posléze nová přítelkyně, zatímco ona je sice vdaná, ale v nepříliš šťastném svazku.

Režisér Clive Brill režíroval i rozhlasovou verzi této hry a mám pocit, že rádio je pro tento příběh pravděpodobně nejlepším formátem. Pro herce je to velká výzva, protože musí zůstat ve svých vlastních světech a komunikovat pouze předčítáním svých e-mailů. Do očí si pohlédnou až v úplném závěru hry, což celému představení dodává poněkud uzavřený ráz; dramaticky se toho na jevišti příliš neděje. Je trochu frustrující, že se postavy párkrát setkají mimo scénu, takže divák onen zlomový okamžik ani nevidí a události jsou nám tlumočeny až „ráno poté“. Není to chyba herců – Annabel Wright a Oliver Le Sueur odvádějí při vyprávění příběhu kus dobré práce a samotný Clive Brill se objevuje prostřednictvím videa jako Emmiin manžel Bernard, který prosí Lea, aby se s Emmi aspoň jednou sešel a ukončil tak fantazii, kterou si o něm vytvořila. Možná je to překladem, ale hře chybí vášeň; chtěl jsem, aby postavy projevovaly mnohem více emocí a uvolnily své city – což je ovšem těžké, když narrative vyžaduje komunikaci přes e-mail. Také nepoužívají SMS, Facebook, Messenger ani Skype a tvrdí, že netouží vidět, jak ten druhý vypadá, než se potkají, což dnes působí už trochu zastarale.

Kromě hereckých výkonů je však v inscenaci mnoho věcí, které potěší. Nadchly mě projekce a titulky na scéně v rámci vynikajícího vizuálu od Beth Colley a hudba je nádherná, vybraná s velkým citem pro látku. Protože jde o romantický příběh, existuje jen jeden způsob, jak může skončit, a v tomto ohledu hra rozhodně nezklamala – nejedna divačka v mém okolí si slastně povzdychla! Možná je tato hra v konečném důsledku o nebezpečí vytváření online verze někoho jiného jako úniku před životními obtížemi – a v tom je tento příběh stále velmi aktuální!

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA DOBRÉ PROTI SEVERÁKU