RECENZE: Return To The Forbidden Planet, Upstairs At The Gatehouse ✭✭✭✭

Julian Eaves hodnotí muzikál Boba Carltona Return To The Forbidden Planet v produkci společnosti Ovation Productions v divadle Upstairs At The Gatehouse.

Obsazení muzikálu Return To The Forbidden Planet. Foto: Darren Bell Return To The Forbidden Planet Upstairs At The Gatehouse, 16. května 2018 4 hvězdičky Rezervujte zde Společnost Ovation Productions, rezidenční soubor Katie a Johna Plewsových v jejich zavedeném londýnském Fringe divadle v srdci Highgate Village, pokračuje ve své jarní sezóně skvostnou inscenací tohoto stěžejního muzikálu, který definoval žánr. Jde o příběh o ušlechtilých vesmírných průzkumnících a rock'n'rollu pro masy, v němž nechybí, jak uvádí program: „neohrožení hrdinové“, „podivná místa“ a „děsivá monstra“.  Děj, který původně stvořil Bob Carlton a od té doby se dočkal bezpočtu oživení, se odehrává na palubě fiktivní vesmírné lodi „Albatross“ v roce 2042.  Zápletka vychází z prvků kultovního sci-fi eposu od MGM z 50. let „Zakázaná planeta“, což je samo o sobě zpracování Shakespearovy „Bouře“.  Carlton, průkopník divadelního populismu, vskutku prošpikoval svůj scénář rozsáhlými citacemi z mnoha dalších děl shakespearovského kánonu, přičemž je často využívá velmi originálním a nezapomenutelným způsobem a dává jim jeden neotřelý náboj za druhým.  Tato bohatá klasická textura je pak prokládána geniálně vloženými čísly ze zlatého věku rock'n'rollu, která poskytují vítaný oddech od květnatého mluveného slova (podobně jako 10 písní, které Shakespeare vložil do své původní verze „Bouře“, z nichž mnohé ani sám nenapsal). Obsazení muzikálu Return To The Forbidden Planet. Foto: Darren Bell Zatím vše působí velmi věrohodně.  Díky pohledné scéně Amy Yardleyové, stylovému osvětlení Sama Waddingtona a výraznému zvukovému designu od Nica Menghiniho (asistence Josh Robins) je skromné jeviště divadla připraveno na epické události.  V elegantních futuristických kostýmech pod dohledem May Clyneho a s parukami od osvědčené Jessicy Plewsové (představte si spoustu modrých a fialových přelivů na mikádech a – tam, kde je to třeba – tupírování, pro které by se dalo vraždit) vypadá obsazení naprosto skvěle.  Tihle herci-hudebníci, hrající na širokou škálu nástrojů rockové kapely, proměňují show ve skvělou kombinaci koncertu a podívané, přičemž zvládají veškeré vybavení a vzdávají čest i stylové choreografii Granta Murphyho. Obsazení muzikálu Return To The Forbidden Planet. Foto: Darren Bell Zpívat rozhodně umí: abychom jmenovali alespoň některé, Guy Freeman (Bosun) má skvělý rockový hlas, stejně jako Lewys Taylor (Bud Visor), zatímco Ellie Ann Lowe (Vědecký navigační důstojník/Gloria) to rozjíždí s energií, která by zaplnila stadion, zejména ve svém velkolepém nástupním čísle jako „Gloria“. Stephanie Hockley (Miranda) zase velmi chladnokrevně pokládá otázku „Why must I be a teenager in love?“.  Mezitím ani instrumentální stránka v ničem nezaostává, zejména díky úžasným kytarovým sólům Edwarda Holea (Cookie), ze kterých běhá mráz po zádech.  Tohle je show, u které se nechte pohltit rytmem a odnést si zážitek, a tenhle tým nenechá nikoho sedět v koutě.  Miluji dechové riffy Emmy Fraser (Navigační důstojník) i stříbrného robota na kolečkových bruslích v podání Simona Oskarssona (Ariel).  Chris Killik je v roli doktora Prospera úžasně exotický a Alex Fobbester dodává kapitánu Tempestovi prvotřídní britskou upjatost ve stylu 40. let.  Rhiannon Hopkinsová drží vše pod kontrolou jako hudební ředitelka za letu (a Penny Cyllan... co by si mladí milenci bez ní počali?) a David Persiva je ještě vtipnější Mike Roechip (alias „Sticks“... hádejte, na co hraje).  A pak je tu milé video-cameo od samotné Angely Rippon, CBE, která svým nejpůvabnějším způsobem doplňuje mezery v expozici prostřednictvím intergalaktických zpráv. Marcus Adams to všechno jako hudební supervizor skvěle diriguje, přičemž aranže Juliana Littmana znějí ostře a plně.  Celkově je to lahůdkové představení, i když drobné detaily a harmonizace hlasů možná budou potřebovat ještě trochu času k dokonalosti.  Možná se samotný scénář občas trochu toulá – zdá se, že se snažíme do hry napasovat citáty z Barda a katalogová čísla spíše než se příliš starat o dramatickou konzistenci nebo smysl.  No, to není konec světa.  Pro fanoušky bude tento návrat neodolatelný a ty, kteří ho ještě nezažili, možná naláká k celoživotní závislosti, na kterou, pokud víme, neexistuje žádný lék. Do 17. června 2018

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA RETURN TO THE FORBIDDEN PLANET