RECENZE: The Great Wave v Dorfman Theatre (National Theatre) ✭✭✭✭

Paul T Davies hodnotí hru Francise Turnlyho s názvem The Great Wave, která se právě hraje v divadle Dorfman v londýnském National Theatre.

Rosalind Chao a Kae Alexander v inscenaci The Great Wave

The Dorfman, National Theatre.

19. března 2018

4 hvězdičky

Rezervujte si vstupenky

Na podzim roku 1977 začali z japonských pobřežních měst mizet lidé. Tehdy málokdo tušil, že tito lidé byli uneseni elitní jednotkou severokorejských komand. Plánem bylo přesvědčit je o ideologii režimu a vycvičit je ke špionáži ve prospěch státu. Když tento záměr selhal, museli unesení vyučovat severokorejské agenty japonskému jazyku a zvykům, aby se tito špioni mohli vydávat za Japonce a infiltrovat Jižní Koreu a další země. Zatímco rodiny trávily roky pátráním po svých blízkých, úřady mlčením zakrývaly fakt, že o situaci vědí – ze strachu ze severokorejského raketového arzenálu se snažily skandál ututlat, dokud se z fám a podezření nestala nezvratná fakta.

David Yip, Rosalind Chao a Kae Alexander ve hře The Great Wave. Foto: Mark Douet

Silné a precizně vystavěné drama Francise Turnlyho získává na působivosti a hrůznosti právě díky tomu, že vychází ze skutečných událostí. Dvě sestry, Reiko a Hanako, jsou rozděleny ve chvíli, kdy banální hádka vede k tomu, že se Hanako ocitne na pláži právě ve chvíli, kdy na břeh vtrhne obří vlna – v onom okamžiku je však unesena. V Severní Koreji je s postupem let nucena přijmout tamní ideologii, dostane manžela a porodí dítě. Stále žije ve strachu z režimu a touží po návratu domů, ale postupně se učí vážit si života, který má. Doma její matka a sestra nikdy neztrácejí naději a bojují za to, aby její zmizení bylo oficiálně uznáno. Scéna Toma Pipera se přelévá jako mořské vlny a plynule střídá prostředí Koreje a Japonska.

Kwong Loke a Kirsty Rider v inscenaci The Great Wave. Foto: Mark Douet

Obsazení textu vdechlo život velmi přesvědčivě. Rosalind Chao jako matka Etsuko je studií hluboké důstojnosti; je to žena se zlomeným srdcem, která se ale nikdy nevzdává a snaží se chovat v úctě k autoritám. Síla žen a moc lásky jsou v této inscenaci vykresleny nádherně. Kirsty Rider v roli Hanako exceluje a s naprostou jistotou provází diváky napříč léty a osudem své postavy, přičemž jí skvěle sekunduje Kae Alexander jako energická Reiko. Leo Wan v roli přítele a investigativního reportéra Tetsua zdatně posouvá děj kupředu. Obzvlášť jemný a dojemný výkon podává Vincent Lai jako manžel Kum-Choi, člověk zlomený životem, dokud nepotká Hanako, pro jejíž záchranu pak přinese nejvyšší oběť. Tuyen Do je výtečná v roli korejské „sestry“ a posléze teroristky, jejíž činy nepřímo prozradí, že Hanako přežila.

Leo Wan ve hře The Great Wave. Foto: Mark Douet

I když se inscenace, zejména v první polovině, místy lehce přiklání k melodramatu, režie Indhu Rubasinghamové udržuje dokonalé tempo. Nechává hru gradovat až k oné druhé „velké vlně“ – mediálnímu a veřejnému tlaku, který v Japonsku sílil od 90. let až do současnosti – a emoce v závěru krásně vrcholí. Hra plní to, co by divadlo mělo dělat častěji: bere dosud málo známé téma a vzdělává diváky skrze prokreslené postavy a naturalismus. Scéna Dorfman zahájila rok 2018 ve stejném duchu, v jakém skončila ten loňský – jako vynikající prostor pro současnou dramatiku.

Hraje se do 14. dubna

RESERVUJTE SI VSTUPENKY NA THE GREAT WAVE – NATIONAL THEATRE