RECENZE: The Inheritance, Young Vic Theatre ✭✭✭✭✭

Mark Ludmon recenzuje silnou novou hru Dědictví (The Inheritance) od Matthewa Lopeze v divadle Young Vic

Samuel H Levine a Andrew Burnap v inscenaci Dědictví v Young Vic. Foto: Simon Annand

The Inheritance (Dědictví)

Young Vic

Pět hvězdiček

Rezervovat vstupenky

V románu Rodinné sídlo (Howards End) E. M. Forster proslul větou o potřebě „pouze spojit“ (only connect) – což je filozofie, která prostupuje celou jeho tvorbou. Matthew Lopez v inscenaci Dědictví (The Inheritance) čerpá z tohoto klasického díla, aby prozkoumal různé druhy spojení, a to jak mezi přáteli a milenci, tak mezi generacemi. Dvoudílná hra volně využívá strukturu a postavy knihy jako výchozí bod a sleduje životy skupiny gayů žijících v současném New Yorku a odkaz minulosti, zejména pak decimování městské gay komunity po vypuknutí epidemie AIDS v 80. letech.

Soubor inscenace Dědictví v Young Vic. Foto: Simon Annand

Příběh, v jehož centru stojí mladý pár Eric a Toby, začíná v bezstarostném světě Obamovy éry plném večírků, brunchů a koncertů, oslavujícím dobu, kdy se gayové mohou svobodně brát a mít spolu děti. Na pozadí Trumpova zvolení a obav z omezování práv LGBT komunity se však jejich vlastní svět ocitá v ohrožení. Čelí totiž vystěhování ze svého třípokojového bytu s regulovaným nájemným na Upper West Side – Ericova rodinného domova, kde jeho prarodiče žili už od poválečných let.

Andrew Burnap v inscenaci Dědictví v Young Vic. Foto: Simon Annand

Pro Lopezovy postavy je domov klíčem k pocitu bezpečí a bez něj riskují, že ztratí kořeny i směr. To je nejvýrazněji vidět na domě, který Ericovi odkáže přítel Walter, i když o tom Eric na začátku příběhu neví – jde o klíčový dějový prvek převzatý právě z Rodinného sídla. Toto malebné sídlo v koloniálním stylu, nacházející se severně od New Yorku, bylo během své 400leté historie místem bezpečí a uzdravení a sehrálo svou roli i jako útočiště během epidemie AIDS.

Vanessa Redgrave a Samuel H Levine v inscenaci Dědictví. Foto: Simon Annand

Postavy jsou také hnány potřebou uniknout. V pozitivním slova smyslu k tomu slouží síla literatury, která otevírá mysl novým myšlenkám a zkušenostem. Prostitut bez domova Leo dokáže najít nový směr poté, co se ho ujme Toby a seznámí ho s velkými literárními díly. Méně pozitivní je strach z intimity a epidemie AIDS, který vyžene Walterova partnera Henryho z jejich domova na severu státu New York k práci a cestování po světě. Sám Toby je na neustálém útěku; před svým dysfunkčním rodinným zázemím uniká pomocí falešné historie o privilegovaném původu, což z něj dělá jakéhosi ztraceného chlapce – což podtrhuje i jeho celé jméno Toby Michael Darling, inspirované bratrem Wendy z Petra Pana. Místo aby čelil minulosti, vyhýbá se pravdě tím, že svou osobní fikci promění v knihu a posléze ve hru a utápí se v alkoholu a drogách.

Andrew Burnap a Kyle Soller v inscenaci Dědictví. Foto: Simon Annand

Navzdory těmto vážným tématům, několika srdcervoucím momentům a vybroušeným polemikám o životě a politice gayů je Dědictví často velmi vtipné. Je plné břitkých hlášek i sebeuvědomění si vlastního literárního původu. Samotný E. M. Forster se objevuje na scéně, aby provázel dějem po většinu první části a vytvářel příběh ve spolupráci s postavami – což je metafikční vrstva, kterou Lopez mistrovsky ovládá. Postavu Forstera, nuceného čelit vlastním obavám z prozrazení orientace i odmítání vydat svůj gay román Maurice až do své smrti, oživuje Paul Hilton. Ten přináší velkou sílu také do role Waltera, který představuje řetězec paměti sahající až do dob méně tolerantních a plných strachu.

Kyle Soller se souborem inscenace Dědictví. Foto: Simon Anand

John Benjamin Hickey je vynikající jako Walterův partner Henry Wilcox – jediná postava, která nese jméno přímo z Rodinného sídla. Jako republikánský developer podporující Trumpa tvoří protipól liberálním názorům ostatních gay postav, i když se nakonec ukáže, že jeho postoje pokulhávají v nedostatku odpovědnosti a propojení s komunitou. Kyle Soller je podmanivý jako Eric, jehož cesta za smyslem a jistotou v životě je nití prolínající se oběma díly. Andrew Burnap vnáší do Tobyho intenzivní energii i humor, zatímco Samuel H Levine imponuje ve dvojroli zlomeného, na drogách závislého Lea a privilegovaného ambiciózního herce Adama. Jsou součástí skvělého ansámblu, od vycházejících hvězd jako Hubert Burton a Luke Thallon až po Vanessu Redgrave v malé, ale dojemné roli, která tvoří další pouto s minulostí. Paul Englishby doprovází jejich výkony jemně povznášející hudbou, díky níž inscenace zasahuje diváka silnými emocionálními momenty.

Kyle Soller, Paul Hilton a John Benjamin Hickey v inscenaci Dědictví v Young Vic. Foto: Simon Annand

Přestože má hra dva díly a trvá zhruba sedm hodin, díky pevné režii Stephena Daldryho nikdy nenudí; vtáhne vás do životů těchto lidí a donutí vás zajímat se o jejich budoucnost. Najdou se zde repliky a dějové zvraty, které v hledišti vyvolávají slyšitelné lapání po dechu, přičemž postavy často promlouvají přímo k divákům. Jednoduchá, ale účinná scéna Boba Crowleyho, působivě nasvícená Jonem Clarkem, umožňuje hercům sledovat dění z okrajů prázdného pódia, jako by oni – stejně jako diváci – sdíleli společný příběh. To vše je součástí oslavy komunity v Dědictví jako toho nejbezpečnějšího místa, a to skrze přátelství, odpovědnost a pochopení toho, co jsme zdědili po těch, kteří tu byli před námi.

Uváděno do 19. května 2018

REZERVOVAT VSTUPENKY NA DĚDICTVÍ (THE INHERITANCE)