RECENZE: Východ je východ (East Is East), National Theatre at Home ✭✭✭✭✭

Paul T Davies recenzuje inscenaci Východ je východ (East Is East) od Ayuba Khana Dina, kterou nyní můžete sledovat na platformě National Theatre at Home.

Tak jako spousta dalších lidí, zejména u nás v Anglii, jsem i já skončil v „covidovém vězení“ po pozitivním testu na virus. Naštěstí jsou díky očkování příznaky mírné, a tak jsem se konečně smířil s tím, že nemůžu dělat nic jiného než zůstat doma a sledovat divadlo online. Předplatné služby National Theatre At Home mi v tomto ohledu otevřelo cestu k jejich jedinečnému a brilantnímu archivu. Zde je tedy moje recenze na vybrané streamované produkce, počínaje právě hrou Východ je východ...

Východ je východ (East Is East)

Koprodukce s Birmingham Repertory Theatre

National Theatre at Home

5 hvězdiček

Na vrcholu vašeho seznamu by měla stát právě tato koprodukce National Theatre a Birmingham Repertory Theatre, která vznikla k 25. výročí dnes již klasické hry Ayuba Khana Dina. Je to vynikající inscenace a režie Iqbala Khana vrhá na text nové světlo, k čemuž přispívá i mimořádná scénografie Bretty Gerecke, která odráží jak atmosféru domova v roce 1971, tak hrůzné události provázející rozdělení Indie a Pákistánu.

Amy Leigh Hickman, Gurjeet Singh, Joeravar Sangha a Adonis Jenieco v inscenaci Východ je východ. Foto: Pamela Raith

Děj se odehrává v Salfordu a George Khan chce své děti vychovávat v tradičním pákistánském duchu. Skutečný kulturní střet v této hře však neprobíhá mezi národy, ale přímo mezi ním a jeho dětmi! Jeho anglická manželka Ella se neustále snaží udržovat klid a zmítá se mezi loajalitou k manželovi a snahou zajistit štěstí svým dětem. Příběh ožívá ve strhujícím a nesmírně zábavném podání vynikajícího hereckého týmu. Tony Jayawardena má v roli George nelehký úkol, zejména ve chvílích, kdy vidíme, jak George bije svou ženu i děti. Jeho výkon je však natolik nuancovaný, že dokáže vzbudit empatii i k muži, který je příliš pevně spoután svými vlastními destruktivními tradicemi. V jeho zuřivosti a nepochopení najdeme mnoho přesvědčivých momentů něhy.

Sophie Stanton je v roli Elly vynikající – je to portrét silné ženy hnané láskou, která se umí proměnit v lvici, když je to potřeba. Naším průvodcem rodinou je nejmladší syn Sajit. Noah Manzoor v této roli podává nádherný výkon jako mladý chlapec, který si už rok nesundal svou parku, neustále si fotí své okolí a zjevně má speciální vzdělávací potřeby. Jeho tiky prozrazují úzkost z dysfunkční rodiny a kabát mu slouží jako brnění proti všemu, co na něj blízcí i život nastraží.

Sophie Stanton a Tony Jayawardena v inscenaci Východ je východ. Foto: Pamela Raith

Doslova jsem zbožňoval drby mezi Ellou a tetou Annie (vynikající Rachel Lumberg), hlavně když si stěžují, o kolik těžší je dnes spáchat sebevraždu kvůli slabším práškům – i přes melancholický nádech je jejich podání naprosto komické. Ačkoli ostatní děti možná nejsou po charakterové stránce tak prokreslené, dodávají hře skvělý humor. Vše vrcholí návštěvou pana Khana, který plánuje provdat své dcery za Georgovy syny. Do scény je mistrně vpletena groteska zahrnující jedno velmi intimní umělecké dílo!

Krása Dinova scénáře spočívá v tom, jak se v jednu chvíli smějete, a v dalším okamžiku vám smích ztuhne na rtech, protože autor dokáže emoce ve hře otočit na pětníku. Je to skutečná klasika.

Podrobnosti o předplatném naleznete na webových stránkách National Theatre at Home