RECENZE: Jeeves a Wooster – Richmond Theatre ✭✭✭✭

Jeeves a Wooster Jeeves a Wooster Richmond Theatre 16. října 2013

Bývaly časy, kdy byl londýnský West End po celém světě proslulý svými blyštivými inscenacemi a brilantními komediemi, na nichž davy diváků trhaly rekordy v návštěvnosti. Soudě podle dnešní předpremiéry hry Perfect Nonsense v režii Seana Foleyho – adaptace nesmrtelného P. G. Wodehouse od Roberta a Davida Goodaleových – se zdá, že až tato produkce na West End dorazí, budeme moci alespoň v jednom divadle do oněch pozoruhodných časů znovu nahlédnout.

Čeká vás totiž po všech stránkách naprosto delikátní divadelní večer.

Scénář je naprosto přesný; je to geniální směsice, která těží z předností Wodehousových absurdních postav i talentu hereckého obsazení. Pravidelně vyvolává salvy smíchu a v mezičasech vás zahřeje nakažlivým optimismem a úsměvem na rtech.

Foleymu se podařilo něco takřka zázračného.

Největším trumfem je teatrálnost, jíž příběh získává díky chytrému nápadu, kdy se komorník Jeeves ujme role špičkového inspicienta Woosterova neuvěřitelného vyprávění. Scéna, kostýmy i rekvizity vznikají přímo před vašima očima a vy si s vědoucím potěšením užíváte každé překvapení, které vás na cestě k rozuzlení děje potká. Vše na způsobu, jakým je text inscenován a hrán, vyvolává čirou radost.

Na jevišti excelují tři herci a pochybuji, že některý z nich byl kdy lepší.

Stephen Mangan je coby pošetilý aristokratický popleta Wooster naprosto dokonalý. Jeho smích, rozzářená tvář, přízvuk, horečnaté zděšení i hluboká hloupost – každá replika je podána s lehkostí a s neuvěřitelným účinkem. A jeho fyzické herectví, ten rozkošný slapstick a komické kousky, jsou bezchybné. Ještě dlouho nezapomenu na scénu v bublinkové lázni, kde demonstruje aerodynamické vlastnosti gumové kachničky násilím držené pod vodou.

Matthew MacFadyen je v roli bezchybného, vznešeného a jasnozřivého komorníka Jeevese naprosto suverénní. Je fascinující vidět MacFadyena tak plně ponořeného do frašky; každá z jeho čtyř postav je vykreslena s brilantní přesností, která je zároveň překvapivá i podmanivá. Vidět ho, jak s pomocí stínítka na lampu a roztrženého závěsu evokuje bytost smyslné svůdnice, patří k těm vzácným divadelním zážitkům ryzí radosti, které zažijete snad jen jednou za život.

Tím to ale nekončí – MacFadyen překonává sám sebe v nejúžasnější sekvenci celé hry, kdy oblečen napůl jako mrzutý popudlivý starý smírčí soudce a napůl jako jeho temperamentní neteř, vede dlouhý dialog sám se sebou. Je to k popukání – skutečný herecký koncert (tour de force), který sám o sobě stojí za návštěvu.

Všechny ostatní role s velkým přehledem ztvárňuje Mark Hadfield. Zatímco v muzikálu Into The Woods působil v roli Pekaře nepatřičně, zde neudělá jediný chybný krok či přeřek. Každý vtip vypointuje přesně tak, jak má.

Společně tato trojice vynikajících komiků tvoří dokonalou směs – ten nejlepší „comic trifle“, jaký bude na West Endu k vidění po velmi dlouhou dobu.

Scéna a kostýmy Alice Power jsou pastvou pro oči a závěrečné, úžasné taneční číslo v choreografii Carrie-Anne Ingrouille je inspirativním způsobem, jak zcela jinak demonstrovat všechen ten komediální génius, který je zde v plné práci.

Tentokrát hra opravdu dostála svému jménu. Je to popíratelný nesmysl, ale v každém ohledu Dokonalý.

Rezervovat vstupenky na Jeeves and Wooster in Perfect Nonsense