RECENZE: Jekyll & Hyde, Platform Theatre ✭✭✭

Jekyll & Hyde

Platform Theatre

29. července 2015

3 hvězdičky

Nikdo nemůže toto nové zpracování obvinit z nudy nebo nedostatku odvahy. Inscenace režiséra Jonathana Hollowaye trhá původní Stevensonovu novelu na kusy, přenáší příběh do nové éry a představuje zcela nové postavy i témata.

Jekyll už není usedlý pán v obleku – místo toho je to vědecká pracovnice z východní Evropy. Poznamenaná nevýslovným (a blíže nespecifikovaným) válečným zneužíváním přichází do Anglie a vrhá se do svého výzkumu a nové kariéry. Jelikož zjišťuje, že Anglie 19. století není nezávislým lékařkám příliš nakloněna, zvolí „cestu Violy“ a vydává se za muže. Tragicky však posouvá metodické herectví na novou úroveň a pomalu se proměňuje v testosteronové monstrum, kterého se bojí nejvíc – v jistého pana Hyda.

Tento koncept je odvážný a zajímavý a v jiných rukou mohl skončit jako naprostý propadák. Je však natolik svěží a dovedně provedený, že nové téma záměny pohlaví působí přirozeně a v souladu s originálem – který je sám o sobě alegorií konfliktu a duality. Dialogy jsou plynulé a natolik ostré, že by mohly pocházet přímo z pera samotného Stevensona, a nová dějová linie – Jekyllov milostný poměr s nešťastným anglickým gentlemanem – je podmanivá a skvěle zahraná.

Rozvíjející se příběh je však zasazen do rámce nakladatele, který se snaží koupit rukopis tohoto příběhu; to často působilo nadbytečně a hra by pravděpodobně byla silnější bez této odbočky. Inscenace občas trpí také mírnou krizí identity; v textu se objeví několik zmínek o Číně a v horní části scény visí krásné čínské lampiony. Tato gesta jsou vzhledem k historii produkce (společný britsko-hongkongský projekt) pochopitelná, ale působí trochu násilně a nejsou plně rozvinuta.

Olivia Winteringham je v titulní dvojroli úchvatná a mnohovrstevnatá. Dokáže být v případě potřeby zničujícím způsobem sexy a svůdná, ale také nepříčetná a děsivá, když se proměňuje v zápornou postavu příběhu. V jednu chvíli navíc Winteringham předvedla skok do propadla v plném běhu – výkon, nad kterým stále přemýšlím, jak se jí podařil bez zranění!

Jekyllova milostného partnera Henryho Uttersona citlivě ztvárnil Michael Edwards. Jeho pojetí vykreslilo sympatického, leč trápeného muže, rozpolceného mezi podporou ženy, kterou miluje, a dodržováním zákona. Předvedl také cit pro komické načasování, zejména v scénách, kdy se snaží vymanit ze spárů pološílené snoubenky.

Je třeba podotknout, že intonace některých hostujících členů souboru byla občas trochu neobvyklá, což místy ubíralo na kvalitě scénáře. Je mi nepříjemné to říkat, protože hrát v cizím jazyce musí být obrovský zápas (já to sotva zvládnu v jednom!), ale bylo to znát.

V celém souboru se objevily silné výkony, herci působivě zvládali střídat role i hudební nástroje. Hudební vsuvky byly povedené a trefily správný tón, ačkoliv jediné taneční číslo v představení nebylo tak úspěšné, neboť zanikalo v umělé mlze a velkém počtu účinkujících na scéně.

Scéna Neila Irishe byla hádankou plnou nejrůznějších propadel a žebříků se skutečně důmyslnými otočnými dveřmi, které umožňovaly měnit pozadí scény stejně často jako u titulní postavy. Kostýmy byly honosné a barevné, přičemž proměna Jekylla v Hyda i jejich rozdílné nálady byly skvěle vyjádřeny skrze řadu zajímavých outfitů.

Jekyll & Hyde nikdy nepůsobí jako pouhý trik a vyhýbá se pastím mnoha jiných adaptací. Místo toho jde o inteligentní a kreativní produkci, která je po celou dobu výborně inscenovaná, odehraná i zrežírovaná.

Inscenace Jekyll & Hyde se hraje v Platform Theatre až do 8. srpna 2015