RECENZE: The Watching, White Bear Theatre ✭✭✭

Mark Ludmon hodnotí divadelní hru Nicholase Limma The Watching v divadle White Bear Theatre.

The Watching White Bear Theatre, Londýn

Tři hvězdičky

Rezervujte zde

Ve 40. letech 17. století zachvátila Anglii nová vlna honu na čarodějnice v čele se samozvaným „generálním hledačem čarodějnic“ Matthewem Hopkinsem. Odhaduje se, že v letech 1644 až 1646 stál za smrtí přibližně 300 žen. On a jeho společníci tak mají na svědomí více poprav za čarodějnictví než celých předchozích sto let anglické historie. Jeho hrůzovláda se stala námětem kultovního hororu Witchfinder General z roku 1968 s Vincentem Pricem v hlavní roli a toto násilné historické období nyní inspirovalo i novou hru Nicholase Limma s názvem The Watching.

Lovcem čarodějnic je v tomto příběhu William Taverton, který se po záhadné smrti své manželky vrací z Londýna na rodinné sídlo v Glynwoodu v oblasti Fens (východoanglická blata, kde proti Satanovi bojoval i skutečný Hopkins). Doprovázejí ho jeho dvě děti, Grace a James, kteří se sice blíží dospělosti, ale stále pociťují posvátnou bázeň před svým tyranským a charismatickým otcem. Napětí prudce vzroste, když Taverton do domu přivleče Beth, bývalou kamarádku Grace z dětství, jako podezřelou čarodějnici. Beth, připoutaná k židli a o hladu, musí být neustále pod dozorem – členové rodiny se střídají v hlídkách, aby na vlastní oči spatřili okamžik, kdy se její pravá čarodějnická identita projeví při návštěvě ďábla nebo jeho služebníků.

Ať už Beth čarodějnicí je, či není, její přítomnost na rodinu působí zvláštním kouzlem, které vynáší na světlo minulost a tajemství. Ukazuje se, že nikdo není tak nevinný, jak se na první pohled zdá. Zatímco Beth podstupuje útrapy onoho „bdění“ (the watching), svými otázkami a slovy provokuje a „mučí“ Grace a Jamese, čímž se role obracejí – ti, kteří mají hlídat, jsou sami pod drobnohledem.

Beth je drzá a inteligentní; zdá se, že jejím jediným hříchem je „svobodomyslná povaha a ostřejší jazyk“, což z ní v očích tehdejší společnosti dělá vyvrhelku. Tavertonovo pronásledování je čím dál misogynnější, což má své důvody, které se později vyjasní. Hra tak silně akcentuje téma postavení žen, které se vymykají konvencím, v patriarchálním světě.

Text má momenty lyrické krásy, ale jinak působí moderně a svěže, přičemž mu nechybí humor ani v temnějších pasážích. Tři mladší postavy věrohodně vykreslují svět dětské rivality a vesnických pomluv, které dozrály v nebezpečná a bezmyšlenkovitá obvinění. Aniž bychom příliš prozrazovali, příběh nečekaně vyvrcholí akčním finále, které v jinak přemýšlivém rodinném dramatu působí jako šokující zvrat.

K vidění jsou zde velmi dobré herecké výkony – Kerry Gooderson v roli Beth, Jeannie Dickinson jako Grace a Ryan Whittle jako James. Alexander Nash je patřičně děsivý jako posedlý lovec čarodějnic, který na scénu vnáší brutální mužskou hrozbu. Hru režíroval sám autor a zahrnul do ní i fascinující, až bizarní pohybovou vložku za doprovodu hudby Emmylou Harris. Ta sice podtrhuje vnitřní napětí, ale působí poněkud v rozporu s naturalismem zbytku inscenace. Jde o debut nové divadelní společnosti Ragged Crow a bude zajímavé sledovat, zda si tuto vynalézavost udrží i v budoucí tvorbě.

Uvádí se do 20. října 2018

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA THE WATCHING