RECENZE: 9 to 5, Upstairs At The Gatehouse ✭✭✭✭

Obsazení muzikálu 9 to 5 9 to 5: The Musical

Upstairs at the Gatehouse

4 hvězdičky

Rezervujte zde Muzikál 9 to 5, vycházející ze stejnojmenného filmu z roku 1980, si nyní odbývá svou britskou fringe premiéru v divadle Upstairs at the Gatehouse. Přestože se tento komorní prostor nad hospodou může zdát pro takovou produkci netradiční, režisér Joseph Hodges a celý soubor zaplňují každý čtvereční centimetr neodolatelnou energií.

Příběh, který sází spíše na zábavu než na složité narativní kličky, sleduje osudy tří sekretářek v kancelářích společnosti Consolidated Industries. Každá z žen řeší své osobní trable a k tomu musí snášet samolibého, egoistického a sexistického ředitele Franklina Harta mladšího (Leo Sené, který je v roli patřičně odporný). Hart si vedení firmy drží jako striktně chlapský klub, k velké nelibosti dlouholeté zaměstnankyně Violet (Pippa Winslow), a vyžívá se v moci, kterou nespravedlivě uplatňuje nad zbytkem kanceláře.

Mezitím plachá Judy (Amanda Coutts) nastupuje do svého prvního zaměstnání poté, co ji opustil manžel, a energická Texasanka Doralee (Louise Olley) zjišťuje, že za její neoblibou v kolektivu stojí Hartovy lživé pomluvy o jejich údajném románku. Nakonec se trio rozhodne, že pohár trpělivosti přetekl, a je na čase se šéfovi pomstít.

Všechny tři představitelky hlavních rolí jsou naprosto vynikající. Winslow jako Violet vyzařuje chladnou suverenitu a naprosto ovládá jeviště. Coutts je coby Judy patřičně roztomilá a disponuje silným hlasem, který naplno předvede v zásadním čísle Get Out and Stay Out. Olley pak doslova září, když do role Doralee s noblesou přenáší vřelost a energii samotné Dolly Parton. Skvělá je i Samantha Giffard v roli Hartovy jediné obdivovatelky Roz; její sólo, kde jí soubor v kočičích brýlích dělá doprovod, patří k vrcholům představení.

Chvíli trvá, než se show pořádně rozjede, a některá z úvodních čísel trochu sráží kolísavý zvuk (bez otravné smyčky budíků před začátkem bychom se obešli), ale vyplatí se počkat, až inscenace chytne správné tempo. 9 to 5 je nejlepší ve chvílích, kdy přiznává svou nadsázku a nebojí se být velkolepě „přestřelené“.

Hudbu a texty napsala country legenda Dolly Parton, která si v původním filmu zahrála právě dobrosrdečnou Doralee. Vedle známých hitů zazní i písně psané přímo pro muzikál – titulní skladba hned v úvodu provází ranní rutinu zaměstnanců firmy Consolidated. Doprovodné dialogy Patricie Resnik sice nejsou revolučním dílem, ale písně jsou dostatečně silné a chytlavé na to, aby to hravě vyvážily.

Choreografie Chrise Whittakera dává souboru zabrat ambiciózními prvky a chytře využívá specifické jeviště Gatehouse, takže divák o nic nepřijde, ať sedí kdekoli. Kapela pod vedením Olivera Hance je výtečná a zbytečně nepřehlušuje zpěv, což bývá v menších prostorech častý nešvar. Dámské kostýmy jsou úžasně sedmdesátkové (i když paruky jsou vyloženě trestuhodné) a scéna z pojízdných stolů dodává akci spád. Krátké druhé dějství vše úhledně uzavírá a publikum odchází nadmíru spokojené.

Je to lehké, je to bláznivé a je to ohromná zábava. I když komorní prostor zážitku nic zásadního nepřidává, je skvělé vidět, že kvalitní kus se dá adaptovat pro jakékoli jeviště a přitom neztratit nic ze svého šarmu.

Hraje se do 1. října 2017

REZERVUJTE SI VSTUPENKY NA 9 TO 5 V DIVADLE UPSTAIRS AT THE GATEHOUSE